Český název: bělochoroš sněhobílý
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Polyporaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, bokem přirostlá
Klobouk: 2-12 cm v průměru, až 2 cm tlustý, polokruhovitý nebo ledvinovitý, s ostrým okrajem, v mládí sněhově bílý až našedlý, na povrchu jemně sametově plstnatý, ve stáří nažloutlý nebo nahnědlý, lysý
Rourky: bělavé, až 8 mm dlouhé
Póry: velmi drobné (3-5/mm), okrouhlé až hranaté, bílé, později krémové barvy
Dužnina: bílá, 2-15 mm tlustá, velmi měkká, šťavnatá až vodnatá, za sucha tvrdá a křehká, nahořklé chuti a příjemně houbové vůně
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: hladké, válcovité až oválné, mírně zahnuté, neamyloidní, 4-5 × 1-2 µm velké
Výskyt: poměrně hojně od června do listopadu jednotlivě nebo v malých skupinách na odumřelých pařezech, kmenech a větvích listnáčů, zejména bříz nebo lísek, zřídka i na jehličnanech
Poznámky: od ostatních druhů bělochorošů lze odlišit podle bělavé, měkké dužniny, příjemně houbové vůně a nahořklé chuti; dužnina obsahuje antivirotika, která byla zkoumána v souvislosti s léčbou HIV
Klíčová slova: saprofytismus, houby lignivorní, poškození listnáčů, poškození jehličnanů
 |  |
|---|
